Synopse

20 let mezi kriminálem a svobodou

Ryze dokumentární film se syrovou autentičností vypráví těžko uvěřitelný příběh Reného, který byl od sedmnácti let sledován filmovou kamerou na své cestě mezi vězeními a krátkými pobyty na svobodě. Čas proměny z mladíka v muže zaznamenávala režisérka Helena Třeštíková na pozadí významných politických změn střední Evropy.

Reného příběh začíná ve vězení pod socialistickými plakáty, pokračuje během sametové revoluce a dostává zdánlivou pointu amnestií tehdejšího prezidenta Václava Havla.

René se ale brzy vrací zpět do kriminálu, aby tak vstoupil do Evropské unie opět jako vězeň. V průběhu let strávených za mřížemi, zejména za krádeže, se nechal potetovat na celém těle, utekl z vězení a zase byl chycen, vydal dva romány, vykradl byt režisérky Třeštíkové, prožil dva milostné příběhy, onemocněl roztroušenou sklerózou a psychologové u něj zjistili nadprůměrnou  inteligenci. Svůj názor na svět demonstruje René anglicky nepřesně napsaným tetováním „Fuck of people“, které „zdobí“ jeho krk.

ZEMĚ
ČESKÁ REPUBLIKA

ŽÁNR
DOKUMENTÁRNÍ

KOPRODUCENT
ANNA BECKOVÁ (ČESKÁ TELEVIZE)
S PODPOROU STÁTNÍHO FONDU ČR PRO PODPORU A ROZVOJ ČESKÉ KINEMATOGRAFIE

PREMIÉRA
24. 7. 2008

DISTRIBUTOR
AEROFILMS

STOPÁŽ
83 MIN

FORMÁT
ČERNOBÍLÝ / BAREVNÝ FILM, 35 MM

Trailer a fotografie

Tvůrci

REŽIE A SCÉNÁŘ
HELENA TŘEŠTÍKOVÁ

KAMERA
MARTIN KUBALA, PETR PEŠEK, STANO SLUŠNÝ, VÁCLAV SMOLÍK, MAREK DVOŘÁK, ONDŘEJ BELICA, MIROSLAV SOUČEK, VLASTIMIL HAMERNÍK

STŘIH
JAKUB HEJNA

DRAMATURG
DARJA MACÁKOVÁ, MICHAEL TŘEŠTÍK, JAN GOGOLA, ML., MARTIN ŠTOLL

HUDBA
TADEÁŠ VĚRČÁK

ZVUK
VLADIMÍR NAHODIL, PAVEL SÁDEK, JAN VALOUCH, VÁCLAV HEJDUK, MIROSLAV ŠIMČÍK, ŠTĚPÁN MAMULA, DANIEL NĚMEC, ZBYNĚK MIKULÍK, PETR PROVAZNÍK, JAN VALOUCH

O filmu

Film je komponován ze čtyř zdrojů – z výňatků filmu, který vznikal tři roky pro nadaci Film a sociologie, později režisérka natáčela několik let na vlastní pěst, ve třetí fázi spolupracovala s Českou televizí a také se společností Negativ a do filmu použila archivní materiály politických událostí. René je sledován ve vězeňských celách, v bytě matky, při toulání Prahou, ve vězeňské nemocnici, na vězeňských pracovištích, ve sklepích, na nádražích. Třeštíková klade otázky mimo záběr a nechává Reného vyprávět své aktuální pocity, sny a plány, nechává ho číst z dopisů, kterých jí napsal za ta léta desítky. Všechny záběry filmu jsou přísně autentické, bez inscenování, bez hraní a bez komentáře. Česká republika v období Reného příběhu prošla „sametovou revolucí“, do svého čela si zvolila disidenta a spisovatele, někdejšího vězně Václava Havla, opustila společný stát Čechů a Slováků, nastoupila cestu k politickému uspořádání standardní evropské demokracie a vstoupila do Evropské unie. Tyto události režisérka mapuje pomocí záběrů z televizního zpravodajství, které René sleduje ve vězení a vkládáním mezititulků.